Radek Mokrý
„Žurnalistika přitahuje lidi všelijak anomální, nestandardní, na to jsou tvrdá statistická data – například v jisté redakci Českého rozhlasu je z osmnácti lidí zhruba půlka pravidelných konzumentů drog, třetina jsou homosexuálové a snad jen dva z těch všech žijí normálním rodinným životem,“ prohlásil během své besedy na Vysoké škole ekonomické v Praze tiskový referent Prezidentské kanceláře a manžel redaktorky a dlouholeté parlamentní zpravodajky Českého rozhlasu Dany Jaklové, Ladislav Jakl.
Ona tvrdá
statistická data prý nastudoval „ve své zkušenosti“.
Inkriminovanou část přednášky zveřejnil například v Respektu č. 17 a na straně 24 editor týdeníku Ivan Lamper.
Kterou redakci měl pan tiskový tajemník, sám známý chronickým požíváním ethylalkoholu a kdysi novinář, na mysli?
O tom nebylo pochyb, takže svých pár minut televizní slávy si pak chtěnechtě užil i šéfredaktor Radiožurnálu Petr Honzejk a „férový Láďa“ se stanici posléze omluvil.
Možná to udělal nakonec rád, protože tvrdá statistická data o tom, jak se chová a v osobním životě jedná průměrný abuzér alkoholu s více něž dvacetiletou pijáckou kariérou, hovoří zcela jasně.
Jak žije, co snídá? Cereálie s mlékem?
Ještě, že pan tiskový sám je zcela standardní občan.
Na hrubý pytel…
Kdysi brilantní mozek Ladislava Jakla si naštěstí zřejmě plete(?) pojmy s dojmy. A i kdyby se jednalo o cílený výkop, co statistická data jsou či nejsou určuje naštěstí metodika sběru, zpracování a interpretace. Nikoliv bývalý novinář Jakl.
Pokud však pan tiskový vykecal, co neměl a prezidentská kancelář nebo někdo ze sympatizantů modrých ptáků opravdu shromažďuje data o sexuálním životě nebo zdravotním stavu redaktorů nejen důležitých médií, ale kohokoliv, porušuje Zákon 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a policie by u nich měla udělat šťáru.
Zákon v Hlavě I. v § 4 b) říká:
„Pro účely tohoto zákona je citlivým údajem osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, trestné činnosti, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů. (subjekt = fyzická osoba)
Kdyby Úřad na ochranu osobních údajů vzal tento článek jako podnět k šetření, mohl by ho zavést. Proč? Protože už v ČR byli stejnou partou, podobným způsobem a vždy pro zisk stejné politické strany napadeni například pražský radní Hvížďala, senátor Václav Fišer a…vzpomínáte na článek o Haně Marvanové, o tom jak s rozkoší týrá chlápky s prošlou spotřební lhůtou? Kterýpak sympatizant ho sesmolil? Neseděl náhodou s panem Jaklem v 90. letech ve stejném oddělení Lidových novin?
Osobní údaje tady prokazatelně někdo metodicky sbírá, třídí, archivuje a zneužívá.
Po chodbách Českého rozhlasu se sice pohybuje určité procento prapodivných tvorů (pozn. nemám na mysli jejich sexuální orientaci, ale pochodující koncentráty křivosti, patolízalství a idiocie), v tom má Jakl pravdu, i když si plete počty, ale jestliže byl přijat nějaký zákon, tak prostě platí. A navíc ať si pan tajemník zamete nejdřív před vlastním prahem a zejména před prahem baráku pro který momentálně pracuje.
Ale zpět k zákonu.
- § 45 Pořádková pokuta - Osobě, která neposkytne Úřadu při výkonu kontroly potřebnou součinnost, může být uložena pořádková pokuta do výše 25 000 Kč, a to i opakovaně.
- § 46 Pokuty správcům a zpracovatelům
(1) Pokutou do výše 10 milionů Kč bude potrestán správce nebo zpracovatel, který poruší povinnost stanovenou tímto zákonem při zpracování osobních údajů.
(2) Pokud správce nebo zpracovatel do 1 roku ode dne, kdy nabylo rozhodnutí o uložení pokuty právní moci, porušil povinnosti stanovené tímto zákonem…opakovaně, může mu být uložena pokuta do výše 20 milionů korun.
Konec srandy
V § 178 trestního zákona odstavec 1 zní: "(1) Kdo, byť i z nedbalosti, neoprávněně sdělí, zpřístupní, jinak zpracovává nebo si přisvojí osobní údaje o jiném shromážděné v souvislosti s výkonem veřejné správy, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.".
Ale to snad doufejme není tenhle případ.
Kdyby tiskový tajemník Tonnyho Blaira totéž prohlásil o redaktorech BBC, co by se stalo?
Nezačali by se náhodou kolem jeho oblíbených hospod a domácnosti na oplátku hemžit bulvární fotografové a zjišťovat kolik toho do sebe klopí, co do čeho strká a zda náhodou příliš nefackuje manželku?
Nevtrhla by nakonec do příslušných kanceláří policie a
nezajistila by důkazní materiál?